I když to spousta lidí nerada přizná, taháky tu vždycky byly a nejspíš vždycky budou. Upřímně? Ve spoustě případů si za to můžou učitelé sami, protože nás nutí biflovat se nazpaměť věci snad jen proto, aby bylo co zkoušet. Místo toho, aby nás motivovali k tomu udělat si v hlavě pořádek a vysvětlovali nám věci v souvislostech. Takže: Jaké jsou ty nejlepší taháky?
Jasně, jasně, někdo bude nesouhlasit a říkat, že používání taháků není fér. Vůbec netvrdím, že to tady rozsoudím. Ale jsem si skoro jistý, že většina z nás někdy nějaký tahák - nebo aspoň napovídání - využila. A koneckonců dobře připravený tahák vyžaduje spoustu přípravy, takže je to vlastně učení se, ne :)? Rozhodnutí je ale samozřejmě na každém z nás a nejlepší je se bez taháků obejít. Čímž se ale zase dostávám k tomu, že je k tomu potřeba dvou lidí - takže je potřeba mít kantory, kteří jsou trochu při smyslech.
Začnu několika tipy, kam schovat tahák. Nejpopulárnější je asi tahák na ruku. Stačí dostatečně tenká propiska, která se, pokud možno, nerozpije hned, když se trochu zapotíme. Přesné umístění na ruce je na zvážení, někdo dá přednost psaní do dlaně, někdo si vezme delší rukáv a napíše si pomůcku pod něj. Riziko odhalení není ani v jednom případě malé.
Psát se dá i na další části těla. Třeba na nohy, když máš krátkou sukni. Výhodou je, že si snad nikdo netroufne vyzvat tě, aby sis zdvihla sukni, když bude chtít zkontrolovat, že tahák nemáš :). Hodně malé taháky se ale třeba dají zapsat i na nehty.
Tahák se dá napsat i tužkou na lavici nebo na židli spolužáka před tebou. Dá se napsat i na papírek, který si schováš do nějaké pomůcky, která je u písemky povolená. A můžeš si ho napsat i přímo na tu pomůcku - třeba na pravítko, na kalkulačku nebo i na tužku či na obal od sešitu. Záleží jen, jak moc zápisků na tom taháku potřebuješ mít.
Jen poznámka: Když budeš tahák psát na něco, co není tvoje - třeba na tu lavici, nezapomeň to pak vygumovat. Jednak popsané lavice nevypadají hezky :), jednak by pak někdo mohl omylem opisovat z tvého taháku v nějakém úplně jiném předmětu :)).
Leckdo si s taháky vyhraje a ukládá si je na neobvyklá místa. Mobil ti u testu asi neprojde, ale hodinky by mohly. A dostat tahák do chytrých hodinek, to většinou není žádný problém. Mnohé z nich totiž bez problémů dokážou zobrazit obsah nějakého dokumentu, že ano :)? Docela chytré je pak všechno nastavit tak, aby se tahák dal na hodinkách rychle schovat a rychle vyvolat. Aby ho učitel nebo učitelka neměli šanci objevit ani při kontrole.
Tahák si můžeš taky namluvit a dát si pak sluchátko do ucha. Přiznejme si ale, že zrovna tohle není moc praktické. Snad jedině, že bys měla v taháku nadiktovanou celou slohovku. Ale za mě - tohle je zrovna ten případ, kdy by člověk měl spoléhat sám na sebe a ne na taháky. Taháky se dají ospravedlnit, když po nác chce šílený kantor desítky datumů bez ladu a skladu nebo podobné nesmysly.
Když už jsme u té techniky: Existují i propisky s tahákem. Vypadají tak, jak vidíš tady na obrázku. Nejde ale o žádnou novinku a riziko odhalení je docela vysoké. Takže je možná lepší napsat si tahák třeba na kapesník. Zajímavou možností pro vytvoření taháku je i použití neviditelného inkoustu, ale protože je na něj třeba použít speciální světlo, nemusí to být vždycky praktické. I když může být to světlo zabudované v propisce.
A ještě jedna frajeřina: Jestli máte ve škole při písemce dovolené pití, můžeš si pořídit speciální tahákovou lahev s vodou. Stačí místo původní etikety vytvořit na počítači etiketu novou. Ta bude úplně stejná, jako ta původní, jen třeba místo složení vody a dalších informací, které na obalu bývají vytištěné malým písmem, umístíš informace pro písemku. Bude to ale chtít velkou přípravu a také tiskárnu, na které etiketu vytiskneš.
Klíčem k úspěchu taháku je přehlednost a stručnost. Není od věci používat zkratky, třeba vypustit všechny samohlásky. Asi takhle: jn žžk 1360 11ř1424. Jasně, Jan Žižka, narozen někdy roku 1360 a zemřel 11. října 1424. Jasně, když po nás někdo chce, abychom si zapamatovali takovéhle věci, tak si nezaslouží nic jiného, než abychom si je zapsali na tahák :).
Jednotlivé poznámky na delším taháku můžeš mít uspořádané podle velikosti nebo podle abecedy. Když jde o matematické vzorce, které se týkají kruhu, elipsy, trojůhelníka nebo čtverce, dává smysl si tyhle obrazce vedle vzorečků nakreslit. Tak je snadno najdeš. Podobně se dá postupovat i v dalších předmětech.
Tak držím pěsti, ať ti příští písemka nebo zkoušení vyjdou! A ještě víc držím palce, ať máš takové kantory, u kterých taháky nejsou vůbec potřeba. Protože učitel, který tě opravdu naučí to, co se ti jednou bude hodit, je super! Takový totiž moc dobře ví, že se do hlavy nedá nacpat všechno, takže tě kromě základních poznatků, ze kterých se vychází, u všeho ostatního spíše jen nasměruje, kde to hledat nebo jak to vymyslet. Je vlastně strašně smutné, mít učitele, kteří nejen že špatně učí, ale ještě nás kvůli tomu motivují k používání ne úplně hezkých metod, jako je používání taháků.
Tvůj Oskar z Polepšovny pro čarodějky
Dlouho jsem si jen tak poletoval v bažinách a pozoroval cvrkot. Jsem totiž dost zvědavý, jak je asi vidět. Pak jsem ale potkal čarodějku Alici a to změnilo úplně všechno...
